FRANTIŠEK KOLLMAN byl prototypem „zakousnutí se a nepovolení“ ve více životních aktivitách.
Kromě obdivuhodné sportovní dráhy a pestré řady druhů povolání byl především od dětských let kreslířem a malířem. Těmto zálibám doslova propadl a byly jeho koníčkem dodnes.
V mládí byl i poetou. Později brusičem uměleckých výjevů do skla o jakékoli ploše. Nerozpakoval se vytvořit příkladně „výbrus“ do velkoplošného okna restaurace.

Především byl však „laskavým samurajem“, jak ho nazval autor jeho životopisu v knižním vydání Pavel Vrána pod stejnojmenným názvem „František Kollman – laskavý samuraj- učitel tichého zabíjení“ (vydáno edicí Práh).
Byl držitelem sedmi titulů mistra republiky, Mistr sportu, vítězem bezpočtu tuzemských i zahraničních turnajů. Judo spojil s poznáním, že není jen sportem, ale filosofií a životním stylem. S pokorou vzpomínal na svého učitele bojových umění Karla Zrůbka, který mu zdůrazňoval, že judo se člověk učí celý život ! Ve svých 26 letech se vydal za poznáním do Japonska, kde se seznamil se samurajem starého knížecího rodu Macumoto Ashikagou, nositelem 8.danu v judu.

Po návratu si jako přivýdělek zkusil kaskadéřinu u Jaroslava Tomsy. Nijak k ní však nepřilnul. Po roce 1989 se stal na krátky čas bodyguardem prezidenta V. Havla. Výkon této funkce jej těšil. Méně však teatrální hradní převlékání kabátů těch, kvůli kterým z tohoto čestného pověření odešel.  Stal se šéfem vládní ochranky a následně šéfem výcviku České policie (v hodnosti majora).

V téže době nějaký čas učil bojová umění ve francouzském Montpellier a následně policisty ve španělském Loret de Mar.

Vzpomínku na českého samuraje zakončeme jeho výrokem: „Maita?! To je něco, co z vlastní zkušenosti neznám. Vlastně znám. Občas to říkal soupeř“.

* 29.06. 1947
+ 30.08. 2023 (+76)

Poslední rozloučení se konalo 7.9.2023 v 11:00 ve Velké obřadní síni ve Strašnicích.

Článek o jeho životě.